Ondřejovec – varianta 2

Nejde o změnu dispozice, ale o úpravu domu tak, aby podporoval způsob života, pro který má sloužit.

TERASA — tvář NOVÉ VARIANTY

Hlavní prostor domu je nově orientovaný k terase a k západu. Terasa je zastřešená, aby fungovala celoročně — v zimě třeba s vířivkou, v létě jako místo pro posezení a setkávání. Kulaté okno propojuje interiér s exteriérem a zároveň vytváří jasně čitelný vstupní motiv.

Po konzultaci jsme společný prostor posunuli blíž k terase. Díky tomu se propojuje venek a vnitřek – lidé mohou sedět na terase i uvnitř a stále zůstávají „spolu“.

Terasa jako plnohodnotný obytný prostor.

Jak číst tuto stránku

Tato stránka slouží jako podklad k jednání o druhého návrhu rekonstrukce stodoly. V této fázi je potřeba brát návrh jako prodiskutovaný koncept, který již reflektuje názory klienta a zavádí do návrhu jeho přání a představy.

  • Stále funguje jako studie – ne hotový projekt
    Studie řeší především rozvržení prostorů, první náladu nové stavby a způsob užívání domu, detaily materiálů na základě klientských připomínek. Stále je možné vše měnit a upřesňovat.

  • Vizualizace navozují atmosféru
    Obrázky jsou sice záměrně detailní, aby ukázaly charakter a náladu domu – nejsou ale stále závazným předpisem finálního řešení.

  • Balanc komfortu a nákladů
    Tato část návrhu je stále jednou z nejdůležitějších.

  • Fasády, terasy a zahrada 
    Zde je asi nejsilnější posun návrhu, snaží se skloubit požadavky územního plánu a klienta.

Hlavní prostor — společný život u jednoho stolu

Velká společná místnost zůstává prioritou. Je navržena tak, aby pojala až deset lidí bez pocitu stísněnosti — pro kurzy, setkávání i běžný provoz. Dominantou je velký stůl, sedačka je zvolena spíše decentní a doplněná lavicemi.

Barevnost se přibližuje požadavkům investora: bílá jako základ, zelená v interiéru pro klid, modrá navazuje na exteriér.

Jedno místo, kde jsou všichni spolu.

Pec — srdce domu

Pec zůstává výrazným centrálním prvkem. Slouží nejen prakticky, ale vytváří také atmosféru. Prostor pod pecí je přetvořen na „dětský bunkr“ — teplý kout, který přirozeně zapojuje děti do dění, aniž by překážely.

Pec se stává nejen zdrojem tepla, ale i klidným místem pro děti. Využití prostoru pod lavicí jako „útulného bunkru“ je jednoduché, ale funkční řešení, které vzniklo ze skutečných potřeb rodiny.

Skryté místo pro dětskou radost.

Původní varianta — výchozí stav

Původní půdorys pracoval s jiným těžištěm domu. Společné prostory nebyly tak jednoznačně propojené s terasou a vznikalo více oddělených zón.

Na základě diskuze nad touto variantou vznikla nyní představená úprava – praktičtější pro provoz a přirozenější k životu domu.

Varianta 2 — nová logika dispozice

V nové variantě se hlavní místnost přesouvá směrem k terase. Ložnice, technická část a koupelny jsou uspořádány přehledně a jasně, s důrazem na oddělení soukromých a společných funkcí. Chodba je minimalizovaná na nezbytné minimum.

Při návrhu jsme počítali i s provozem při kurzech nebo pobytech více lidí. Koupelna a WC zůstávají přístupné ze společné části domu – bez nutnosti procházet ložnicemi.

Jasné členění: soukromí vs. společný prostor.

Pohled od parkoviště

Příjezd je veden štěrkovou cestou s minimálním zásahem do louky. Parkoviště slouží zároveň jako točna. Výškové rozdíly jsou řešeny opěrnými zídkami a schodišti.

Fasáda kombinuje dřevo (latě nebo nesámovaná prkna) s modro-bílou omítkou. Dřevěný obklad je jednoduchý, ekonomický a praktický.

Dřevo jako praktický i estetický prvek.

Situace

Situace ukazuje polohu domu v louce, vedení cesty a vztah objektu k okolní krajině. Celkové řešení je zjednodušené, čitelné a funkční.

Z nadhledu je patrný klidný charakter stavby. Dům se do louky nesnaží dominovat, spíše se usazuje a respektuje profil terénu.

Dům jako součást louky.

Co je třeba rozhodnout

V první řadě a hlavně je třeba srovnat první a druhou variantu a rozhodnout se jak dál pokračovat. Každá drobná připomínka je dobrým základěm pro výsledné řešení.