Můj příběh

Architektura mě provází od studií u prof. Jana Bočana, který mě naučil, že dům má být především poctivý.
Ne „velký“, ne „efektní“, ale smysluplný – proporčně vyvážený, dobře postavený a otevřený životu.

V devadesátých letech jsem pracoval na projektech, které nebyly o kráse, ale o vytěžení pozemku. Tehdy jsem ještě netušil, jak velké zlo to je.
Už samotné slovo „těžit“ v sobě má cosi dravého – jako by po nás nemělo nic zůstat. Právě tehdy jsem si uvědomil, že architektura nemá být o vytěžování, ale o zacházení s prostorem s respektem.

Zkušenosti z Ruska i Kostariky mě naučily, že architektura může být vážná i lehkomyslná zároveň – že poctivý detail může mít humor a že i v nejtvrdším prostředí se dá najít lidské měřítko.

Jak pracuju

Každý dům má někde svou perlu – místo, kde se jeho povaha projeví naplno.
Hledám ji od první skici: někdy je to materiál, jindy světlo, pohled, proporce nebo prostě klid.

V Machinehouse to byly původní litinové sloupy a malá vstupní zahrádka, která vytvořila mikrosvět uprostřed Karlína.

V domě v Nučničkách je tou perlou výhled do krajiny a na řeku, který prostupuje celým domem – v každém místě, v každém okamžiku.

Nezačínám od tvaru, ale od života, který se v něm má odehrávat.
Každý projekt má svou logiku, kterou hledám společně s investorem.
Mám rád jasnou strukturu, přirozené světlo, proporce, které sedí oku i rukám, a materiály, které stárnou s grácií.

Vila Nučničky 2024, Fasáda od řeky
Machinehouse Karlín 2004, Přízemí

Co z toho máte vy

Díky zkušenosti z realizací umím odhadnout, co návrh udělá s rozpočtem, jak se bude dům stavět a jak se v něm bude žít.

Vím, že každý centimetr dispozice má cenu, a že nejdražší je to, co se musí předělávat.

Už také umím poznat, do které části stavby se vyplatí investovat, kde to má efekt, a kde se dá naopak rozumně ušetřit – aniž by dům přišel o svou podstatu.

Proto dělám studie tak, aby z nich šla stavba opravdu postavit – bez překvapení, bez kudrlinek, ale s radostí z každého detailu.

Dnes

Po letech práce v Praze jsem zakotvil v Nučničkách u Terezína, kde jsem si postavil druhý vlastní dům. Je to jednoduchý, poctivý dům, který se dívá do krajiny.

A možná i nejlepší vizitka mé práce: nic víc, než člověk opravdu potřebuje – ale všechno, co má být, funguje.

Osobní prostor v krajině.

Jestli Vám tento přístup sedí, ozvěte se.

Když se potkáme v názoru na to, co je důležité, dům pak vzniká sám.

Každý dobrý projekt začíná rozhovorem – ten první může být klidně u kávy.

+420 736 757 766

martin@matomas.cz